Sed jezdce |
|
- musí být klidný, pevný, pružný a musí se přizpůsobovat pohybu koně, aby ho nerušil v hubě a ve hřbetě - sed přispívá k ovládání koně |
|
Správný sed |
|
rameno - kyčel - pata - v jedné přímce
sedací kosti: spočívají stejnoměrně na sedle kostrčná kost: na středu sedla kyčle: jdou kolmo k sedlu stehna: přiléhají celou vnitřní plochou na sedlo, což je podmíněno dobrým rozevřením stehen v rozkroku kolena: přiložena k sedlu a nesmějí od sedla odstávat, neboť pak by se jezdec držel lýtky holeně: visí volně od kolen dolů v lehkém dotyku s koněm a jsou připraveny v čas potřeby na koně zapůsobit chodidla: opírají se svou nejširší částí o můstek třmenů, paty jsou prošlápnuty a směřují od koně, špičky jsou nad kotníky a směřují ke koni kříž: rovný, volný a pružný, ne ztrnulý, páteř rovná, prsa vyklenutá, hlava vzpřímená lokty: jsou v lehkém dotyku s boky, nesmějí však odstávat od těla a také nejsou k němu křečovitě přitisknuty ruce: nad přední rozsochou, v zápěstí měkké a ohebné
|
|
Druhy sedu |
|
drezurní sed ( základní sed ) - hřbet koně nejvíce zatížen - základem je svislá kolmice, která vede od ucha přes rameno a kyčel až ke kotníku (rameno - kyčel - pata)
lehký sed - při skákání, jízdě v terénu,... jiná označení: remontní, odlehčený, terénní, skokový - jezdí se v sedle skokovém nebo pro všestrannost - třmeny kratší než u drezurního sedu
dostihový sed - použití ve cvalu - zajišťuje úplné odlehčení - zprvu praktikovaný černošskými jezdčíky v Americe, zvláště Owenem, a v Evropě zavedený proslaveným jockeyem Tod Sloanem v r. 1897 v Anglii - třmeny kratší
|
|
Skokový sed |
|
- tělo je předkloněné v bedrech dopředu - záda jsou rovná - hlava je držena vzhůru a hledí vpřed - váha leží v patách - ruce posunuty kupředu a dolů po krku - kolena zůstávají přiložena na sedle - zkrácené třmeny dovolí kotníkům a kolenům zachytit pohyb při skoku
|
|
|
|