Nemoci a vady kopyt |
|
|
|
|
Hniloba střelky (rohového střelu) |
|
= 1 z nejběžnějších onemocnění kopyta- postihuje především střelku (klínovitý útvar na chodidlové ploše kopyta) a její střední a příp. i postranní rýhy - onemocnění poznáme tak, že tyto struktury změknou (při vybírání kopyt na kopytním háčku ulpí černá, mazlavá a charakteristicky páchnoucí hmota)
vznik tohoto onemocnění - předpokládá se, že onemocnění způsobují bakterie - koně, u kt. hniloba postihla pouze povrchové, necitlivé vrstvy střelky, obvykle nekulhají → u nich je nutná léčba, aby se hniloba nerozšířila do hlubších vrstev (to koně bolí a začnou kulhat)
výskyt hniloby (příčiny vzniku) * toto onemocnění se dává do souvislosti se špatnou péčí o kopyta * u koně, kt. stojí delší dobu ve výběhu či ve stáji, kde je na podlaze mokrý hnůj * často stačí, když se koním nevybírají pravidelně kopyta !!! * u koně, kt. nikdy v hnoji nestál * v někt. případech mají postižení koně vrozenou (nebo získanou) příliš hlubokou střední střelkovou rýhu, kde se udržuje vlhkost a nečistoty * podkovy s vložkou – vložka překrývá střelku. Vložka je dobrá k tomu, aby chránila kopyta před otlačením v kamenitém terénu či tlumila nárazy kopyt o tvrdý povrch silnic. Znemožňuje vyčistit kopyto → mezi vložku a kopyto se dostane sláma, vlhkost, prach,kt. tam zůstanou po delší dobu (6-8 týdnů), než se kůň překove. Dlouhodobé působení vlhkosti a špíny vytvoří vhodné prostředí pro bakterie (Clostridium sporogenes, Escherichia coli), kt. způsobí vznik hniloby.
jak se vyhnout hnilobě střelky * udržovat kopyta v čistotě a suchu * udržet podestýlku a povrch výběhu co nejsušší * pravidelný pohyb
když zjistím 1. příznaky hniloby, co udělat (léčba) 1. vyčistit kopyto – odstraň co nejvíce měkké a černé hmoty z postižených míst 2. vysušit kopyto – komerční přípravky, kt. slouží k vysušení kopyta a desinfekci (Kubatol Pix, Lotagen konc. Aereomycina spray). Velice dobré jsou i jiné látky – dřevitý dehet, modrá skalice, jodová tinktura, roztok formalinu, 10% roztok jodu v eteru. Tyto látky slouží k potírání střelky. POZOR !!! Když budeš některý z těchto přípravků používat příliš často nebo dlouho, může naopak střelku poškodit. 3. když hniloba za několik dní neustoupí → zavolat veterináře
související odkazy - viz. Rakovina kopyt |
|
|
Měkká kopytní rohovina |
|
|
- když je rohovina měkká a drolí se, musíme zamezit tomu, aby se vlhkost vpíjela do kopyt
léčba - pravidelné nanášení tuku na suchá kopyta
prevence - čistá a suchá podestýlka |
|
|
Nášlap |
|
|
- vzniká našlápnutím koně na ostrý předmět (např. hřebík), který pronikne rohovinou až do kopytní škáry - poraněna může být kopytní škára, vazivový střel, šlacha hlubokého ohybače prstu, kopytní a střelková kost, kopytní kloub - častěji na zadních končetinách - při poranění na zadní části střelky může vzniknout chronické kulhání
léčba - předmět odstranit - když rána krvácí → musíme zabránit, aby se do rány nedostala nečistota - přivolat podkováře - seřízne rohovinu okolo poranění a ránu desinfikuje - případně může být nutné koně přeočkovat protitetanovou injekcí |
|
- podobá se hnilobě kopyta- jde o mnohem závažnější onemocnění než hniloba !!! - postihuje oblast střelky obdobně jako hniloba - projevuje se nepříjemným zápachem (často mnohem silnějším než u hniloby)
rozdíl mezi hnilobou a rakovinou - u rakoviny nedochází k rozpadu střelky a jejího okolí, ale naopak k jejímu nadměrnému bujení (proliferaci) - ze střelky a jejich postranních rýh začne vyrůstat bělavá hmota a střelka za chvilku vypadá jako květák (bradavkovité výrůstky) - tato hmota je měkká, po poranění krvácí, je velmi citlivá → při pohybu kůň kulhá - pokud se ihned neléčí, může postihnout celé kopyto a deformovat ho
výskyt rakoviny * častěji u tažných koní * byla prokázána i u teplokrevných koní
příčiny rakoviny kopyta * nejsou zcela známy * podobně jako u hniloby zde hrají špatné hygienické podmínky
léčba - jiná než u hniloby - musí ji stanovit a provádět veterinář !!! - nutné odstranit abnormální tkáň → po odstranění se na místa dávají silná antibiotika (ATB) a jodové preparáty či Lotagen → poté se na kopyto dává tlakový obvaz (stálý tlak na střelku brání jejímu nadměrnému bujení) - často pomůže injekční podávání antibiotik |
|
|
Rozštěp |
|
|
= puklina v rohové stěně, která probíhá ve směru rohových rourek - táhne se od korunky kopyta až k nosnému okraji
druhy: * povrchový - není nebezpečný * hluboký (pronikající) - porušena rohovina až na kopytní škáru
příčiny - špatná jakost rohoviny (lámavá) ← nedostatek minerálních látek - také velmi suché prostředí činí rohovinu náchylnou ke vzniku rozštěpů
projevy - kulhání, zánět škáry
léčba - musí se odumřelá rohovina seříznout až k živé části - někdy je nutné spojit kopytní stěny kovovým plíškem |
|
|
Tvrdá kopytní rohovina |
|
|
- když je tvrdá, odlamuje se
prevence - pravidelné potírání kopyt olejem |
|
|
Zánět kopytní škáry |
|
|
aseptický zánět - příčina: nadměrná výživa či jednorázové překrmování jadrným krmivem - projevy: kulhání - léčba: odborný podkovář, příp. veterinář
hnisavý zánět - příčina: poraněním kopyta a infikování kopytní škáry (chodidlové) - projevy: * kulhání * na korunce se objeví výtok sekretu nebo hnisu, může být i narušen celkový zdravotní stav projevující se horečkou - léčba: zkušený a odborný podkovář či veterinář |
|
|
Zánět kosti střelkové |
|
|
- na předních končetinách - trpí často starší koně (přední končetiny nebyly často namáhány) - kost střelková se nachází u horní zadní části kosti kopytní a spodní zadní části kosti korunkové, kde funguje jako kladka pro ohýbač prstu - zánět této kosti způsobuje také zánět okolních šlach - nevyléčitelný
projevy koně - kulhání, které se dočasně zlepší, ale následně opět zhorší
léčba - přizpůsobené podkování a dostatečný pracovní klid |
|
|
Zášlap |
|
|
= poranění na kopytě nebo těsně nad kopytem, které vzniká tím, že si kůň ozubem jedné končetiny poraní sousední končetinu - poraněna může být povrchová kůže nad kopytem, kopytní škára, kopytní kloub
léčba - chirurgické odstranění veškeré zhmožděné tkáně
prevence - pantoflice, výměna ostrých ozubů za tupé, opatrné vedení koně v zatáčkách a na nerovné půdě a používání bandáží u koní, kteří inklinují k zášlapu |
|
|
Zchvácení kopyt |
|
|
= zřetelná bolestivost kopyt - častěji na předních končetinách - postihuje 1 nebo všechna 4 kopyta součastně - následkem aseptického zánětu kopytní škáry - zánětlivé procesy v kopytě jsou pouze projevem celkových metabolických poruch, kt. postihují cévní, svalový, endokrinní a imunitní systém - tyto změny mají za následek redukci kapilárního krevního řečiště, bolestivost a odumření lamel kopytní škáry - ve většině případů je postižení tak těžké, že dochází k uvolnění kopytní kosti a její rotaci nebo poklesu - pokud dojde k poškození závěsu kopytní kosti po celém obvodu stěny, může dojít až k vyzutí kopyta = akutní stadium
- u většiny koní se projevuje do 12-24 hod po dané příčině) - má různou délku podle rozsahu postižení - všeobecně se pohybuje v rozmezí 1-3 týdny (známy i případy akutního stadia trvajícího až 2 měsíce – takové případy končí utracením zvířete) - nelze koni pomoci podkováním (citlivost kopyta nedovolí přitlučení podkovy) - existují různé metody – vyrábí se speciální glock na schvácená kopyta (= plastová bota, kt. se připevní na kopyto napínací přezkou; na tuto botu se v patkové části připevní klín, kt. přenese zatížení končetiny na patky tak, aby poškozená přední část kopyta nebyla zatěžována) – cenově náročné - u nás se tato metoda nahrazuje sádrovým obvazem - toto stadium rychle přechází do chronického stadia
- bolestivost kopyt se zmenšuje spolu s ustupujícím akutním stavem - toto stadium nastává asi po 48 hod - je způsobeno rotací nebo poklesem kopytní kosti (k těmto změnám dochází vlivem porušení závěsu kopytní kosti a tahu hlubokého ohybovače) - v dalším období začíná růst charakteristický tvar schváceného kopyta – chodidlo ztrácí svoje klenutí a stává se plochým až obráceně vyklenutým („propadá“ se mezi střední a postranními částmi stěny, tak jak se zesiluje bílá čára); těsně před hrotem střelu je někdy patrná silně prokrvená zhmožděná oblast od pokleslého hrotu kopytní kosti - vidíme prstence, kt. se tvoří během odrůstání, směrem k patkám se zřetelně rozšiřují (způsobeno špatným krevním prokrvením a pomalejším růstem rohové stěny v přední části kopyta); patky touto vadou nejsou postiženy, růst rohové stěny se zde jeví jako nadměrný - přední stěna kopyta se prohnutá, vytváří charakteristický val, kopyto se prodlužuje a zužuje - kvalita rohoviny v přední části kopyta je velmi špatná - při poklesu kopytní kosti je vidět v přední části kopyta nad korunkou typický žlábek, kt. lze nahmatat prstem
stupeň rotace kopytní kosti
příčina * nadměrná námaha (např. po dlouhé vyjížďce na ztvrdlých cestách nebo při kulhání, kdy kůň více namáhá jednu končetinu) – přetížení předních končetin * alergie na určité výživné látky (např. krmení žitem či příliš hojná a šťavnatá pastva) * dlouhý pobyt ve stáji a málo pohybu * obyčejně po abnormální práci nebo po dietních chybách, zvláště po krmení čerstvým žitem, ječmenem, pšenicí, čerstvým nebo plesnivým jetelem nebo senem, velkými dávkami melasy a nadměrným krmivem bohatým bílkovinami * požití nadměrného množství chladné vody u předehřátého koně, popřípadě i rychlé zchlazení končetin
projevy koně * nechce se pohybovat, neboť kopyta jsou velmi bolestivá (citlivá na tlak – zvláště v přední části, výrazně teplejší), natahuje krk a hlavu daleko dopředu, nahrbí se ve hřbetu a podsadí zadní končetiny * vystavuje hrudní končetiny dopředu a pánevní končetiny má podsunuty pod tělo * při zchvácení pánevních končetin má kůň podsunuty hrudní končetiny pod tělo a hlavu skloněnou
vyšetření - nejdříve rentgenologické vyšetření – odhalí stupeň rotace kopytní kosti (na snímcích se vyhodnotí rozdíl úhlů, kt. svírají přední plochy kopytní kosti a rohového pouzdra se zemí) - pokud není k dispozici rentgen → prognózu lze přibližně stanovit podle stavu kopytní stěny - důležitou informací je délka trvání nemoci
léčba - okamžitě přivolat veterináře - kůň se umístí do boxu se silnou vrstvou slámy nebo pilin a potrava se omezí na malé množství dobrého sena a vody - zabezpečit fyziologické odrůstání nové kopytní stěny – rovnoměrně s korunkovým okrajem a několik milimetrů pod ním se vede uvolňovací řez, kt. proniká glazurou a ochrannou střední vrstvou kopytní stěny až na lístkovou rohovinu → tím se blokuje přenos tlaku od chodidlového okraje na korunkovou škáru a uvolní se na korunce vytvářená rohovina od oddělené rohové stěny, aby mohla odrůstat distálním směrem paralelně s kopytní kostí
|
|
|
|
|
