Kůň na pastvě |
|
„Koně z pastvy neutíkají, je-li porost bohatý“ (staré moudro)
- na podzim nebo v zimě, kdy je tráva po ránu mokrá nebo namrzlá a může snadno vyvolat koliku, vypouštíme koně až kolem poledne - v létě pouštíme koně brzy ráno, protože v poledne bývá horko a obtěžují ho mouchy - obecně můžeme pastviny využívat celých 24 hod, nebo jen část dne (záleží na kategorii zvířat) - mladé koně při jejich odchovu umísťujeme na pastvinu celodenně (tedy i celoročně) - koně, kt. používáme i k práci pod sedlem či v zápřeži umísťujeme na pastvinu na pár hodin denně - koně, kt. umísťujeme na pastvinu nezapomínat odčervovat ! (1. odčervení – ještě před vyhnáním na pastvinu) - koně lze pást s hovězím dobytkem a ovcemi
pastevní období - trvá od konce dubna do poloviny října - před jeho začátkem musíme koně navykat na pobyt venku nejlépe pobytem ve výběhu - v prvních dnech tohoto období paseme přibližně hodinu, poté prodlužujeme až na 2 hod a později na 3-4 dopoledne i odpoledne - pro starší koně lze použít i noční pastvu (hlavně v horkých dnech) - nemáme-li kvalitní porost, přidáváme na pastviny seno
|
|
Význam pastvy |
|
Ø dodává vysoce hodnotné a botanicky pestré krmivo Ø umožňuje volný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu - nepostradatelná je pro březí klisny, klisny s hříbaty a odchov
|
|
Pastvina |
|
rozloha: 2.5 - 3.5 hektarů - pro 1 koně aspoň plocha 0.4 ha pastviny - nikdy nezakládáme na příliš svažitých plochách
|
|
Kvalitní rostliny |
|
- jílek vytrvalý, bojínek luční, srha říznačka, psineček výběžkatý, kostřava ovčí, kostřava luční, lipnice luční, kostřava rákosovitá, vičenec ligrus, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý
|
|
Nevhodné rostliny |
|
bodláky - konzumace je pro koně bolestivá - ostny na listech mohou poranit sliznici v ústní dutině kopřiva dvoudomá - způsobuje drobné popáleniny tlamy medyněk vlnatý - pro koně má velmi nízkou nutriční hodnotu pýr plazivý, metlice, zblochany, rákos obecný atd.
|
|
Jedovaté rostliny |
|
dub - listy a plody (žaludy) jsou jedovaté - vysoký obsah taninu - poškození ledvin + zácpa
štědřenec - všechny části rostliny jsou jedovaté - nejvíce semena: smrtelně jedovatá - projevují se nervové poruchy a dochází k úhynu zvířete
starček přímětník - dokonce i v suchém stavu je jedovatá - poruchy funkce jater, jež může dojít k jejich úplnému selhání
čirok obyčejný - je silně toxická (obsahuje nitráty a kyanidy) - poruchy dýchacího aparátu a někdy způsobuje i smrt - mladé rostliny však nejsou jedovaté
rulík zlomocný - obsahuje alkaloid atropin rozšiřující zornice oka ← příznak otravy - postižení koně nejsou schopni stát
pryskyřník - je řazen ke středně jedovatým rostlinám pro koně - v suchém stavu je neškodný
hasivka = kapradina vyznačující se kumulativním toxickým účinkem (i v suchém stavu) - postižení koně mají sraženou záď, končetiny drží od sebe, více přibývají na hmotnosti a často spí
vlnice - postižení koně vykazují nevyzpytatelné reakce a posléze mohou ochrnout
javor červený - listy jsou jedovaté v létě a na podzim - příznakem je nápadně nažloutlá barva sliznic (důsledkem anémie)
skočec obecný - způsobuje smrtelnou otravu - plody (bobule) mají natolik odpornou chuť, že zvířata je pozřou jen náhodou
třezalka - po konzumaci se stává bílá kůže koní velmi citlivá na sluneční paprsky - u postižených koní se mohou objevit bolestivé popáleniny
tis červený - po pozření nastává náhlá smrt - kůň může uhynout ještě s listy v tlamě
přeslička - postižení koně začínají vrávorat, později se neudrží na nohou a nakonec padají na všechny končetiny
úročník bolhoj, rostoucí kapradí, ptačí zob obyčejný, rododendron, bolehlav, zlatý déšť, popenec břečňanovitý, náprsník, pryšec vlčí, konvalinka, mák, orlíček, jeřabina,ostrožka polní,
|
|
Oplocení |
|
- min. výška: 1,3 m - ze sloupků 2 m vysokých, asi 20 cm silných, které se na silnějším konci zašpičatějí, impregnují nebo alespoň opálí, aby v zemi zapuštěný konec déle vydržel - sloupky se zatloukají asi 60 cm do země ve vzdálenosti 4 m - na sloupky se pak z vnitřní strany natloukají 2 dřevěné čtyřmetrové latě
Kovové
Dřevěné - prkna na sloupky vždy přibíjíme (nejlépe dřevěnou palicí) z vnitřní strany pastviny -> tím zamezíme, když se kůň opře o ohradu, že ji rozbije - dubové či tropické dřevo - dlouhá životnost - průměr sloupků: od 9-12 cm - vzdálenost sloupků mezi sebou: asi 4 m - oplocení ve 2 až 3 úrovních s 40-50ticentimetrovými mezerami
Drátěné - tvoří 5 až 6 drátů vzdálených od sebe (tedy i nad zemí) 30 cm - nebezpečím je, že kůň dráty přehlédne a narazí na ně → výhodné zvýraznit dráty bílou barvou navlečením barevných pásů - v našich podmínkách nejsou drátěná oplocení běžná
Elektrický ohradník - používá se do dřevěných ohrad - páska o různé šířce - nebezpečné při bouřkách - nevhodné pro zvířata se slabou a citlivou kůží
Ostrý drát - nevhodný, kůň se může zranit!
Oplocení pásy z umělé hmoty - dlouhá životnost - používají se silné a pružné pásy z umělé hmoty připojené k dřevěným kůlům
Plastové oplocení - plastové ploty většinou bílé barvy - odolné nepříznivým podmínkám, větší životnost než dřevo
|
|
Vrata |
|
- musí se otevírat směrem do výběhu, aby se koně nemohli odtlačit
Dřevěná - lehká
Kovová - těžká, pevná a z ocelových trubek - pokud jsou opatřena nátěrem → dlouhá životnost - manipulace s nimi bývá obtížnější → koně se někdy snaží vrata odtlačit, mohou přitom prostrčit nohu mezi příčky a vážně se zranit
|
|
Voda |
|
Přírodní zdroj - když pastvinou protéká potok s čistou (nezávadnou) vodou s přístupnými břehy
dno - štěrkovité - nejlepší - písčité - kůň muže s vodou pozřít i písek → následně může vyvolat koliku
rybník - s vydatným přítokem nebo dostatečně veliký, aby zůstal stále nezakalený
Ve žlabu a v trubkách - materiál: - nerezavějící
Vědro - musíme ho umístit tak, aby do něho kůň nešlápl - vhodné je ho zasadit do staré pneumatiky → zabráníme jeho převrácení
|
|
Přístřešek |
|
- nutné pro celodenní pobyt koní na pastvině - dřevěná otevřená kůlna - ochrana před nepříznivým počasím (vítr, déšť, sněžení, prudké slunce,…) - otevřená strana nemá být namířena ke slunci
|
|
Péče o pastvinu |
|
čištění pastviny - pastvinu bychom měli čistit přibližně 2x týdně, a to zbavovat pevných výkalů (koňských koblížků) - prevence invaze hlístů (červů)
posečení pastviny - první vypasená část se poseče na výšku okolo 10 cm (odstraníme tak vrcholové části rostlin nesoucí semena a zamezíme tak vysemenění plevelných rostlin – př. bodláků, šťovíku, ...)
vláčení pastviny - vypasené místo vyvláčíme - čím častěji pastvinu vláčíme, (ať už během pastvy či těsně po jejím ukončení) tím lépe - vláčení provzdušňuje půdu a podporuje růst trávy
válcování pastviny - lze použít na jaře po vláčení, když je porost ještě nízký (max. do 10 cm výšky) - slouží k upevnění měkkých míst, ke srovnání povrchu a zlepšení vlhkostních podmínek půdy - válcujeme hlavně jílovité půdy
dosévání, založení nového porostu - buď na přelomu března a dubna či července a srpna - dávka: 20 kg osiva/ha
hnojení pastviny - rovnoměrná vrstva hnoje dodá živiny pro rychlejší růst a sníží zátěž vypasené oblasti - přednost hnoji před umělými hnojivy, kt. potlačují jetel v porostu - nevýhoda aplikace umělých hnojiv – jakmile jednou začneme hnojit uměle, budeme rok od roku potřebovat vyšší dávky hnojiv k udržení úživnosti pastviny - nevýhoda aplikace hnoje – delší doba (v průměru 2-3 roky) vedoucí k obnovení původní úživnosti pastviny - výhoda aplikace hnoje
|
|
Související odkazy |
|
Fotogalerie - Kůň ve volnosti - Hajnice u Trutnova, březen 2005
|
|
|
|