Kůň v dávných dobách |
|||
|
|
|||
Perská říše (6. století př. n. l.) |
|||
|
nisejští koně - vyrůstali na chladných, ale bohatých pastvinách na úpatí hor severozápadního Íránu, kolem Hamadánu, starověké Ekbatany v srdci Médie - skutečný původ těchto koní je dnes neznámý - stepní tarpan - byli velmi silní - Peršané, kteří jezdili v měkkém sedle bez třmenů, je ovládali silnou uzdou
dějinná úloha koně - sloužili k loveckým zábavám, dostihům (např. trati dlouhé 11 km) a od 6. století př. n. l. ke hře, v níž patrně vznikalo pólo - bílí koně v náboženských obřadech
Skytové a Parthové = loupeživí kočovní jezdci - stříleli z luku z koně
|
|||
Antické Řecko (8. – 7. st. př. n. l.) |
|||
|
od vozíku k jezdectvu - dochovali se vyřezávané vozíčky - v hornatém Řecku později ztratily smysl - tvořili se jezdecké oddíly
velitel jízdy - vojevůdce Xenofon - 2 příručky: O jezdectví (Perihippikés) a Velitel jízdy (Hipparchikos)
sporty vozatajské závody - národní sport - 1. závod se jel s čtyřspřežím na 25. olympiádě v r. 680 př. n. l. dostihy - konání od r. 648 př. n. l.
chov koní - podnebí chovu nevyhovovalo → dovážení koní
|
|||
Římské impérium |
|||
|
koně - zvláštní typy: lovecký, dostihový, válečný, těžký tažný, lehčí cestovní kůň - Římané nepoužívali třmeny → obliba mimochodníků
dostihy a hry v cirku závody vozatajů - národní sport cirkusové atrakce souboje jízdních gladiátorů americké kovbojské sporty a rodea
armáda - hlavní středisko pro chov se stala Iberie (dnešní Španělsko) - význam jezdectva v r. 54 př. n. l.
pád Říma - v r. 376 př. n. l. kočovná armáda Hunů - Hunové jezdili v sedle s třmeny - v r. 451 př. n. l. vyhrál Řím svou poslední bitvu - o 20 let později Řím přestal existovat
|
|||
Čína |
|||
|
čínské novinky - o jezdectví v 3. století př. n. l. - začali používat poprsní postroj, později chomout - vymysleli dvoukolový vozík tažený jedním koněm zapřaženým mezi dvěma ojkami
|
|||
Koně a hrdinové |
|||
|
Napoleon - kůň Marengo Roland - kůň Bayard Alexandr Veliký - kůň Bucephalus
|
|||
|
|
|||
