Podkovářství

zpět

 

kontrola kopyta - každých 4 - 6 týdnů

 

Kování

v      podle použití - pro cvalové a klusácké dostihy, skokové soutěže, všestrannou způsobilost, drezúru, pro koně pracující na těžké zátěži v kroku, pro zápřahové soutěž     

v      podle roční doby - na zimní a letní

v      za studena - podkova připravena předem a pouze se přibije

v      za tepla - podkova se tvaruje na místě

 

podkovářské nástroje

- průbojník, utínka, dvojitý průbojník, kleště k ohýbání podkováků, štípací kleště k úpravě rohoviny, dlouhé výhňové kleště, snímací kleště, podkovářské kladívko, podkovářský nůž, pilník („rašple“)                          

- kůň, který se nekove, musí však také pravidelně ke kováři, aby mu kopyta zkrátil a upravil do správného tvaru

 

Podkování  koní  pro  speciální  účely

tažní koně

- podkova vhodně těžká, dobře vykovaná, připevněná, kratší ramena, hmatec

- vykované nebo vyměnitelné ozuby

 

sportovní koně - lehčí, kratší podkovy (pro koně pracující v rychlém tempu)

 

dostihoví koně - dostihová podkova

 

jezdečtí a kočároví koně - krátké podkovy

- jednoduchá pantoflice, vpředu s plátkem nebo nízkým hmatcem

skokani - většinou podkováni částečnými stihavkami

 

klusáci - mírně těžší dostihová podkova s vytočeným vnějším ramenem na zadních kopytech

 

Podkova

- sada podkov váží okolo 2 kg

- podkova nemá přesahovat patku více než 2 - 3 mm

části:

přední část a 2 ramena

- zpravidla ji rozdělujeme na přední část, 2 postranní části a 2 patkové části

- popisujeme horní a spodní plochu, vnější, vnitřní a zadní okraj

 

šířka podkovy

= vzdálenost mezi vnějším a vnitřním okrajem podkovy

- je různá podle velikosti, tvaru, zdravotního stavu kopyta a podle práce, kterou kůň koná

- v přední části je pro zdravé kopyto široká asi 26 - 38 mm

- ramena se dozadu zužují → jejich konce jsou široké 20 - 27 mm

 

tloušťka (síla, výška) podkovy

= vzdálenost mezi její horní a spodní plochou

- je různá (9 - 14 mm) podle velikosti podkovy a práce, kterou kůň koná

 

tvar podkovy - je dán tvarem nosného okraje kopyta

 

velikost podkovy

malá podkova: když vnější obvod nepřesahuje 330 mm

střední podkova: s obvodem 420 mm

velké podkovy: s obvodem větším než 420 mm

 

váha podkovy - pohybuje se od 35 dkg do 1.5 kg

 

horní (nosná) plocha

= plocha podkovy, která přiléhá ke kopytu

- v šíři nosného okraje v přední části a v postranních částech je rovná, pak se směrem k vnitřnímu okraji mírně svažuje    

- v patkových částech podkovy je horní plocha rovinná

- při svém vnějším obvodu je od největší šíře podkovy dozadu zpilována v úzkou šikmou plošku

 

spodní (půdní) plocha

- je rovinná, stýká se se zemí

 - při vnějším okraji probíhají na spodní ploše podkovy tzv. rýhy

rýha

- slouží k tomu, aby se otvory pro podkováky v podkově snadněji probily

- probíhá blíže vnějšího obvodu podkovy tak, aby po přiložení podkovy na kopyto probíhala souběžně s bílou čárou a směřovala k ní                 

- začíná v plné síle na přechodu přední části podkovy v postranní

- dozadu se zužuje a změlčuje, takže se ztrácí asi 2 cm před koncem podkovy

- je tvořena 2 šikmo jdoucími ploškami, z nichž vnější je šikmější než vnitřní

- šířka + hloubka se řídí velikostí podkovy a použitých podkováků

- její hloubka nesmí přesáhnout 2/3 tloušťky podkovy

- zhotovuje se asi v 1/3 šířky podkovy, aby směřovala na bílou čáru kopyta                      

 

čapka

= slabý výběžek vykovaný z vnějšího okraje podkovy (podobný parabole)

- úkolem je zabránit posouvání podkovy na kopytě          

- zpravidla se zhotovuje jen 1 čapka → uprostřed přední části podkovy    

 

ocelový plátek

= ocelová destička tvaru lichoběžníku, asi 5 - 6 mm silná

- vyrábí se v několika velikostech

- může být nahrazena i kouskem ploché oceli asi 5 - 6 mm silné a  asi 20 - 25 mm široké

- zavařuje se do spodní plochy přední části podkovy, takže tuto plochu nepřečnívá

- nebo se pouze navaří, takže přečnívá spodní plochu podkovy

- slouží k zesílení přední části podkovy většinou u kočárových koní nebo koní pracujících v lehkém tahu

- u koní pracujících v těžkém tahu se používá většinou hmatce nebo ozubů

 

hmatec

tvar: čtyřboký hranol

- velikost se řídí velikostí podkovy

- má být tak velký, aby vyplňoval přední část podkovy

- má být tak vysoký a široký, jak je podkova tlustá

 

ozuby

= kovové hroty, které se mohou zašroubovat do podkovy

= speciální výběžky na spodní ploše podkovy, které mají především zabránit rychlému opotřebení podkovy

- na podkovu vždy 2 ozuby

otvory pro ozuby: 1,5 cm od konce ramene podkovy

v      vykované

- zhotoví se tak, že konec ramen podkovy se v pravém úhlu zahne a zková se v určitý tvar

tvar: trojboký nebo čtyřboký hranol

- nemůže je kůň ztratit

- nevýhodou je, že opotřebovaný ozub se nedá vyměnit a kůň je nucen chodit na opotřebovaném ozubu až do příštího podkování → šlachy a klouby jsou nestejnoměrně namáhány → může dojít k jejich zánětu

v      vyměnitelné

- skládají se z těla a krčku

tělo: má tvar čtyřbokého hranolu

krček: má tvar válce, do něhož je vyříznut závit

            - závitem se ozub zašroubuje do otvoru v podkově, který je opatřen odpovídajícím závitem

- nasazujeme je při sedlání a po práci vždy ozuby sundáme

 

podkováky

- tvar a velikost musí odpovídat typu podkovy, ale i síle rohoviny kopyta

- k připevnění podkovy ke kopytu kovář potřebuje 6 až 8 podkovářských hřebíků (podkováků)

- přibíjejí se do kopytní rohoviny přesně v místě bílé čáry

 

Druhy  podkov

pantoflice

= základní typ podkovy

= podkova stejně tlustá, bez ozubů a hmatce

- pantoflicí se kopyto zvedne od země jen o tloušťku podkovy tj. asi o 10 mm

→ rohový střel (pokud je normálně vyvinut) přijde při chůzi do styku se zemí

→ tak může zachycovat nárazy při došlápnutí a činit chůzi koně pružnou a předchází se jeho atrofie (zmenšení) a tím i vznik těsného kopyta        

v      pantoflice s výřezem

- dostihová pantoflice s malým vyhloubením vpředu (s čapkou)

v      těžké pantoflice

- podkova jako jednoduchá pantoflice bez ozubů a hmatce, ale její ramena se dozadu nápadně zesilují                 

- se používá pro tažné koně

 

podkova měsíčkovitá

- poloviční podkova s proraženými otvory pro podkováky

 

půlměsíček

- touto podkovou se kovají koně pobývající na travnatém podkladu

 

podkova stíhavka (2 čapky)

- podkova je vyrobena tak, aby se zabránilo „stíhání“

- dává se na zadní nohy

 

podkova krycí

- celá plocha podkovy je plná, aby bylo chráněno šlapadlo

 

podložka pod podkovu

- podkova se připevňuje na podložku, aby nedošlo k přílišnému dotažení           

 

Choroby  kopyt

aseptické záněty kopytní škáry

- nehnisavé (bez přítomnosti unfekce)

- provázejí každé zhmoždění kopytní škáry

- k hmoždění může dojít při přílišném zeslabení rohového chodidla při podkování, dlouhou chůzí, po tvrdé půdě bez podkov, přílišným „přitažením“ podkov a podobně

projevy koně:

o        kulhání

o        vyšší teplota kopyta + bolestivost

zchvácení kopyt

 

purulentní záněty kopytní škáry

- hnisavé (způsobené bakteriemi)

- vznikají nejčastěji infekcí při přímém poranění kopytní škáry (nášlapem a zášlapem)

projevy koně:

o        kulhání

o        vyšší teplota kopyta + bolestivost

o        v pozdějším stádiu se provalí nad kopytem hnis

hniloba rohového střelu, rozštěp, rakovina kopyt, nášlap, zášlap, . . .

 

Postup  podkování  (za  tepla)

1.       Konce podkováků neboli hlavy se uštípnou a podkova se sejme z kopyta. Podkováky se vytahují od patky ke špičce kopyta.

2.       Kopyto se očistí a upraví kopytním nožem, který má špičku pro větší bezpečnost obrácenou. Tupý konec se užívá k čištění kopyta.

3.       Přerostlá rohovina se odstraní štípacími kleštěmi, předběžně se rašplováním upraví okraj a zkusí se podkova.

4.       Povrch chodidla se musí zarovnat zespoda. To je nejdůležitější stadium přípravy podkování, vyžadující potřebný cit a zkušenost.

5.       Podkovář v tradiční kožené zástěře tvaruje kopyto pečlivým rašplováním okrajové hrany, vyhýbaje se styku se stěnou kopyta.

6.       Podkovář tvaruje podkovu rozpálenou ve výhni do okrouhlého „zobáku“ na kovadlině. Podkova se tvaruje pomocí kleští a kladiva.

7.       Otvory pro podkováky se prorážejí průbojníkem a musí mít tvar přesně odpovídající hlavě podkováku. Kladivo na to používané se jmenuje perlík.

8.       Podkovář přidržuje rozpálenou podkovu dlouhými kleštěmi a kružítkem a na pár sekund ji přikládá ke kopytu, aby zajistil dobré přilnutí.

9.       Podkovář drží nohu koně mezi koleny a zatlouká podkováky. Jejich hroty směřují ven a pak jsou zahnuty do tvaru háčků a zanýtovány.

10.   Okraj kopyta se zarovná rašplí a podkovář také upraví podkováky tak, aby nikde nevyčnívaly, což může zavinit i poranění.

11.   Podkováky jsou zaražené v jedné rovině s podkovou, čapka na špičce je správně vycentrovaná.

 

 

 
   

zpět

nahoru