|
- nejjistěji se stáří koně určí
podle ověřeného průkazu o připuštění matky a o dni roku narození
hříběte → většinou se tyto doklady ztratí
Odhadnutí
stáří koně podle stupně tělesného vývinu a celkového vzhledu
hříbata
- vysokonohá,
jsou vyšší než delší, mají klínovitou hlavu s vyklenutým čelem,
jařmový oblouk, málo vyniklý, čelisti průměrně krátké, mezisaničí
zaoblené, na pohmat tuhé, pysky tuhé, k dásním těsně přivřené
- mají
nedostatečně vyvinutý kohoutek a na krku krátkou hřívu, v níž (jako
v ohonu) je dosud mnoho vlnitých podsadových chlupů
- všechny
jejich tvary jsou zaoblené (kulaté)
starší
koně
- hranaté
tvary, koně prokvétají
- srst začíná bělet nejprve na hlavě, první
bílé chlupy se objevují na očních obloucích a teprve potom narůstají
jinde po těle (koně prokvétají)
- grošovaní
bělouši ztrácejí grošování a stávají se čistě bílými
- hlava ukazuje
nejvýrazněji obraz stárnutí: kostní hrany a výčněly se ostřeji
rýsují navenek
- nad očima se
prohlubují oční důlky, pysky dříve hladké se dostávají vrásky a
ztrátou pružného vaziva se stávají měkkými a nepřiléhají těsně
k dásni jako u mladších koní, oční víčka ukazují vrásky
- hřbet koně se pronáší, plece se posunují
víc dopředu a kolem řiti se úbytkem tukového vaziva tvoří hluboké
jámy u hodně starých koní
Odhad
stáří koně podle zkostnatělých meziobratlových terčíků (destiček) na
kelce ocasu a podle vrásek na víčkách
ztluštěniny na kelce ocasu
- u starších
koní nad 13 let
- u starších
koní postupně kostnatějí chrupavčité terčíky mezi jednotlivými
obratli, ale přesnějšími zkouškami se poznalo, že tento postup je
nepravidelný a že proto pro určení stáří koně nemá významu
počet
vrásek na víčkách
- ve stáří
kolem 9 let se objevuje u koně na dolním víčku při zevním očním
koutku vráska a každého následujícího roku nová
- spočívají-li
tedy tyto vrásky a přičte-li se 9 → dostaneme stáří koně
- přesnějšími
zkouškami se opět ukázalo, že ani tento vývin vrásek není pravidelný
a že i u koní mladších než 9 let se leckdy objevují vrásky na víčku
- kromě toho
lze pozorovat i určité rozdíly u teplokrevných a chladnokrevných
koní
Určení
stáří koně podle změn chrupu
- pro přesnější
určení stáří koně
řecký
spisovatel Xenofon -
ve svém hippologickém spise „Perités hippikés“ ve 4. století před n.
l.
Aristoteles (384 -
322 před n. l.) - píše o tom, že z výměny a otírání řezáků lze
soudit na stáří koně
Abu-Bekr-Ibn-Behr
- napsal spis o hippologii a hippiatrii nazvaný „Le naveri“
Ignáce
Pešiny z Čechorodu -
ředitel zvěrolékařské akademii ve Vídni, původem Čech z Kostelce nad
Orlicí
|
