|
zpět
- natrávená
potrava ze žaludku do tenkého střeva - zde podléhá radikálním
chemickým změnám, a to účinkem trávicích šťáv, které se vylévají do
střeva
- mikrobiální
činnost za normálních podmínek v tenkém střevě zcela potlačena
-
mikroorganismy se ničí v žaludku kys. solnou, jednak střevní šťáva
má značnou baktericidní schopnost
- trávení ve
střevě probíhá za slabé alkalické až neutrální reakce
- okyselený
žaludeční obsah (přecházející do dvanáctníku) je neutralizován
alkalickými solemi žlučových kyselin, které jsou obsaženy ve žluči
- výslednice
trávení není dána pouhým souhrnem jednotlivých činností, na trávení
se podílejících faktorů
- je závislé na
vzájemném funkčním vztahu všech složek účastných na trávení
- žluč koně
neobsahuje trávicí enzymy
- do trávení
zasahuje tím, že obsahem soli žlučových kyselin emulguje tuky a pak
umožňuje vstřebávání ve vodě nerozpustných mastných kyselin, které
se při enzymatickém rozkladu tuků uvolnily, kromě glycerolu a
některých ve vodě rozpustných mastných kyselin
- pankreatická
a střevní šťáva a žluč se s určitými výkyvy vyměšují neustále
- k jejich
vyměšování dochází na mechanické a chemické podněty potravy ze
sliznice trávicí trubice
- nejúčinnější
podněty pro vyměšování pankreatické šťávy je kys. solná a štěpné
produkty trávení bílkovin, uplatňující se zvláště z dvanáctníku
- střevní šťáva
se vyměšuje na chemické podněty (kys. solná, štěpy bílkovin), ale
účinné jsou i podněty mechanické např. nestrávené hrubé části
potravy (celulosa)
- tvorba žluče
je ovlivňována štěpy bílkovin a tuků
- podnětem
vyměšování žluče je sama žluč, vyloučená do dvanáctníku
- střevní obsah
je posunován k tlustému střevu a promícháván stahy střevní svaloviny
- posun
tráveniny ve střevě se děje postupným smršťováním cirkulární svalové
vrstvy (peristaltickými pohyby), zatím co střídavým
stahováním a ochabováním sousedních úseků střeva tzv. kývavými
pohyby, se střevní obsah sem a tam pohybuje a promíchává
- na
dvanáctníku a kyčelníku pozorovány jen peristaltické pohyby,
probíhající v vteřinových intervalech 20 - 130
- v tenkém
střevě mikroflora velmi chudá, v tlustém střevě jsou spousty
mikroorganismů, jejichž činností se střevní obsah rozkládá
- mikrobiální
rozklad obsahu tlustého střeva není jen zkvašování cukrů, ale štěpí
se tam i bílkoviny
- tím se
vytvářejí některé hnilobné bílkovinné produkty a některé důležité
vitaminy, hlavně skupiny B
- se střevním
obsahem přicházejí do tlustého střeva trávicí enzymy, které
tam, pokud neztratí svou účinnost, dále působí
- mají přímý
původ tj. jsou vyměšovány žlázkami sliznice tlustého střeva
- v malém
tračníku se střevní obsah zahušťuje a postupně směrem ke konečníku
se formuje v definitivní tvar koňského trusu
- nestrávené
zbytky potravy se hromadí v ampule konečníku, odkud na nervový popud
čas od času (po 2 - 5 hodinách) jsou kálením vypuzovány ven
- tím se také
zakončuje střevní trávení
peristaltické pohyby
- střevní obsah
se posunuje směrem ke konečníku
- pohyby
tlustého střeva
antiperistaltické pohyby
- probíhají ve
slepém střevě a ve velkém tračníku
- v opačném
směru, čímž se střevní obsah dokonaleji promíchává
- výkaly jsou
vytlačovány smrštěním svaloviny konečníku a za ochabnutí řitních
svěračů
- částečně je
přitom vytlačována ven i sliznice konečníku, která při smrštění
řitních svěračů bývá uskřinuta ve tvaru růžice, charakteristické pro
koně
doba, které
je třeba, aby potrava prošla celým trávicím traktem koně:
- mění se podle
povahy přijaté potravy a také podle funkčního stavu trávicího
ústrojí, který je závislý na mnoha vnitřních i vnějších vlivech
1. při krmení
suchým senem a slámou odcházejí první zbytky nestrávené potravy asi
za 20 - 28 hodin, přičemž převážná část zbytků opustí trávicí
ústrojí v dalších 24 hod.
- nepatrné
zbytky mohou odcházet ještě čtvrtého a pátého dne
2. při zeleném
krmení se průchod potravy značně urychlí, takže první podíl
nestrávených zbytků potravy může odcházet po 9 - 12 hodinách
3. při
normální výživě činí průměr vyloučených výkalů koně 5 - 19 kg, což
je zhruba 30 - 60% váhy přijaté potravy
|
